Jakmile se setmělo a shlédli jsme divadélko našich šikovných prvňáčků, vyšli jsme před skleník a zpívali tak dlouho, až přijel Martin na bílém koni. Pohledem jsme ho doprovodili a pak jsme ho tmou následovali až k velikému ohni. Cesta za světlem se vyplatila - zpět jsme si již posvítili lucerničkami a na jazyku se nám rozplývala lahodná chuť martinských rohlíčků. Bylo krásné si připomenout Martinovo poselství o lásce a světle se svými rodinami a přáteli.