Napsali o nás ve Francii
Intense effervescence, this Sunday, May 6, at the dusk, on the forecourt of the church Saint Julien, as a prelude to the concert of the Schola Cantharel, directed by Francoise Berrier joined by two Czech formations, Loucnacek and TapTyda directed by Petr Comb. From the beginning, under the nave of the building, as the choirmaster from Lablachere pointed out :"The magic of music has operated”. Even if the sound was not always discreet, , it was a delight to savor the voices of these children and teens echoing the adults benefit. Some highlights: A Potpourri of the Beatles which raised many bravos, a beautiful interpretation of the Irish song "Amazing grace" additionally highlighted by the great soloist Vera Lukasova. Above all, what enthusiasm when the choir of the far away Moravia began Carmina Burana with a the special support of the talented percussionist Stepanka Pupikova!

Intenzivní hemžení, neděle 6. května za soumraku, v přední části kostela svatého Juliana zahajuje koncert Schola Cantharel pod vedením Francoise Berrierové, ke kterému se připojily dvě české formace Loučňáček a TapTýda v režii Petra Lukáše. Už na začátku, pod klenbou stavby sbormistryně z Lablachere zdůraznila: "Kouzlo hudby funguje". Přestože zvuk nebyl vždy vyrovnaný, bylo potěšením vychutnat si hlasy těchto dětí a dospívajících, kteří připravili vstup pro dospělé. Některé zajímavosti: Suita písní Beatles, po které se mnohokrát ozvalo bravo, překrásnou interpretaci irské píseň "Amazing Grace", navíc umocněné velkou sólistkou Věrou Lukášovou a především to, jaké nadšení zaznělo sboru ze vzdálené Moravy s Carminou Buranou se speciální podporou talentované perkusionistky Štěpánky Pupíkové!
23. 5. 2018    Petr Lukáš
Zkouška s orchestrem
Dechový orchestr Zábřeh pozval naše zpěváky ke spolupráci na koncertu věnovanému filmové hudbě. Spolu se šumperským sborem Oculos Meos jsme se sešli v zábřežské ZUŠ na první společné zkoušce. Pod vedením pana dirigenta Lubomíra Vepřka se nejen krásně rozehrál orchestr, ale také rozezpívaly oba sbory. Už to byl to pro nás nezapomenutelný zážitek. Těšíme se na další setkání i na samotné koncertování v sobotu 9. června 2018 od 15 hodin na Masarykově náměstí.
19. 5. 2018    Petr Lukáš
Jarní koncert
Úterní podvečer byl věnován maminkám a andělům. Naše školní sbory připravily jednak kytičku písniček, aby přivítaly jaro, poděkovaly maminkám a zároveň požádaly posluchače o podporu pro Dobrého anděla.
Beruška z loučenské školky vystoupila jako první. Jistě potěšila svou bezprostředností a nadšením. Klubíčka také nezůstala pozadu a vyšperkovala svůj koncertní vstup řadou drobných vtípků, které děti páchají s velkou radostí. Dostatečného prostoru využil i Loučňáček. Po zlatém pásmu v soutěži a francouzském koncertování se zpěváci zodpovědně předvedli i doma. Troufli jsme si zařadit i náročnější skladbičky, aby bylo vystoupení co možná nejrozmanitější. Na závěr jsme se na jevišti sešli všichni a rozloučili jsme se lidovými písničkami.
Koncert skončil, menší děti odcházely se svými rodiči, Loučňáček s několika dospělými pomocníky uklízel aparaturu a stupně a jedna dobrá duše spočítala obsah kasy. Jaké bylo naše překvapení, když se ozvala suma 8 141,– Kč! Děkujeme Vám, váženi přítomní, velmi si ceníme toho, že jste byli ochotni podpořit náš záměr. Díky Vám můžeme Dobrému andělovi poslat celkem 15 000,– Kč.
Snad jste s námi a muzikou strávili příjemnou hodinku. Postaraly se o to sbormistryně Věra Zouharová s Alenou Ramešovou a Klárou Kopotovou, Věra Lukášová, Hana Svatoňová. O zvuk se nám poprvé postaral Jirka Baštrnák. Díky za spolupráci. Tak zase příště na viděnou.
15. 5. 2018    Petr Lukáš
Vítání občánků Loučňáčky
Pro Loučňáček je každoroční radostí přivítání občánků, o které se rozrostla naše obec. Pro těch sedm dětí, jejich rodiče a blízké jsme i letos rádi zazpívali. Snad je i to naše pozpěvování přiláká do loučenské školky a školy. Přejeme rodinám přivítaných mnoho radostných dnů a děkujeme Obci za občerstvení, kterého se nám vrchovatě dostalo.
12. 5. 2018    Petr Lukáš
Francouzské sborové putování 05
Ujíždíme nocí, autobus si spokojeně pobrukuje na téměř prázdných silnicích, bdělí a pozorní řidiči pečlivě hlídají, aby vše bylo tak, jak má být. A my? Spíme. Bylo toho opravdu hodně. Jsme sice unavení, ale usnuli jsme s hezkým pocitem.
S rozedněním přijíždíme na německé území, kde po probuzení o pauze na benzínce nakrmíme manšaft. A jedeme dál. V odpoledních hodinách pak s radostí čteme nápis Česká republika. Jsme doma. Tedy skoro, ještě nás čeká od Rozvadova pěkný kus cesty. Tak si u Prahy ještě dáme guláš a pak už víme, že další zastávka bude tam, kde jsme skutečně doma.
Asi se nám něco moc povedlo. Zažít „standing ovation“ v zahraničí je jistě mimořádný zážitek, ale zřejmě to není to nejdůležitější. Ti naši zpěváci a muzikanti prostě a jednoduše obstáli jako lidé – se vším si poradili, chovali se tak, jak se člověk chovat má, překonali jazykovou bariéru, spřátelili se, získali mnoho nových poznatků i zkušeností a poznali neuvěřitelnou sílu emocí. Mám z nich radost a jsem na ně pyšný. Bezvadně reprezentovali naši školu, obec i republiku. Díky.

P.S.: Jestli někdo z čtenářů ještě dumá nad tím, jak to dopadlo s tím novinářem, tak za námi po koncertě v neděli přišel, řekl nám řadu velmi uznalých slov, vypsal si dokonce jména muzikantů a sólistů a pak slíbil, že nám pošle výtisk novin. Takže asi dobrý...
8. 5. 2018    Petr Lukáš