Loučňáček a TapTýda v Humenném 03
Kremenec – to je to, oč tu dneska běží. Místo, kde se Slovensko potkává s Polskem a Ukrajinou. Hora 1221 m vysoká hrdě se tyčící v národním parku. Poprvé v životě půjdeme na vystoupení pralesem. A tak se také stalo. Nejprve jsme přibrzdili v obci Ulič, kde jsme chtěli přibrat průvodce. Ten však už čekal v Novej Sedlici. Tam jsme se také šťastně setkali se zkušeným horským vůdcem Milanem a vyrazili. Nejprve jsme šli do kopce, pak z kopce a pak ještě hodně do kopce. Zvládli to úplně všichni. Krásnou přírodou jsme vystoupali až na místo, kde proběhlo společné zpívání české, slovenské a rusínské hymny. Připomenuli jsme si, že Rusíni přistoupili k Československu až v roce 1919. Byl to silný zážitek. Přidali jsme s přáteli ještě několik lidových písní, které si poslechli nejen sešlí turisté, ale i ukrajinští pohraničníci.
Cesta zpět byla taky nezapomenutelná. A když už nám těžkly nohy, Loučňáček se dal do zpěvu a všem nalil energii do žil. Zlatíčka naše... Autobus ještě přibrzdil v Uliči, kde proběhlo přátelské setkání s občany na hřišti. Znělo zpívání, kytara a skvělá harmonika, dotkli jsme se nejrůznějších žánrů a hrálo se i na přání.
Po chutném guláši jsme jeli na večeři do Sniny. Tak nějak se to sešlo. Chutnalo nám tam i tam. A to ještě nebylo vše. Večer ještě proběhla sborová zkouška, protože jsme museli pozměnit repertoár ranního duchovního koncertu. I to naši zpěváci zvládli se ctí. Jejich nasazení bylo obdivuhodné.
7. 9. 2019    Petr Lukáš